SETKÁNÍ FORMÁTORŮ LSSD - Svatá Hora u Příbrami 25.–27. dubna 2014

Sv. HoraLetošním tématem byla „Liturgie – zdroj dominikánského života“. Začali jsme v pátek večeří a následnou přednáškou sestry Jacky, která nás uvedla do tématu liturgie. V sobotu po mši svaté, laudách a snídani nás P. Christian Pšenička OPraem. provedl tématem hudby a zpěvu v liturgii. Po sextě, obědě a společné modlitbě růžence jsme byli provedeni o. Augustinem modlitbou hodin a poté nás o tématu liturgie v životě křesťana rozpovídal v moderované diskusi P. Filip Boháč. Po nešporách a večeři jsme se v debatě vedené o. Martinem, novým promotorem pro laiky, a s jeho asistentem fr. Hyacintem vyjadřovali o našich vizích, plánech a úkolech. V neděli po laudách, mši svaté a snídani nám otevírala oči i mysl sestra Terezie povídáním na téma svátosti ve všedním životě. Po sextě a obědě jsme v hodině nazvané reflexe zhodnotili, povídali, zkrátka reflektovali. Někteří nás museli již opouštět, ale většina vydržela až do konce na společnou modlitbu růžence.
Takto suše by se dalo letošní setkání popsat. Mohl bych i k jednotlivým přednáškám uvést nějaké poznámky, abych čtenáři přiblížil, co v nich zaznělo. Ale chtěl bych předložit něco jiného: to hlavní, co jsem si ze setkání odvezl. Nevím, zda to budu umět popsat. To hlavní pro mne byl totální pocit rodinné lásky a z ní plynoucího klidu, sounáležitosti, bezpečí… nemám slov. Já se setkal se Vzkříšeným Pánem ve svých sestrách a bratřích! Přesně tak, jak to On slíbil!

Sv. HoraRodinná atmosféra byla přítomna po celé setkání. Když jsem usedal k psaní tohoto článku, snažil jsem se vybavit si nějakou méně příjemnou emoci – nic. Po celé ty tři dny mě nevyvedlo z míry nic. Ani dlouhá cesta ani postel, jejíž nejpevnější spojovací materiál byly mé modlitby za její výdrž, ani nic jiného; i sobotní nehoda bojleru a z toho plynoucí konec teplé vody byly přijaty s humorem a klidem. Pro mne setkání začalo už krátce po poledni, kdy jsem cestou z Aše do Všerub zastavil v Krásně u Sokolova a na hřbitově jsem zapálil svíčku a pomodlil se u hrobu sestry Anunciáty, členky našeho sdružení. Spolu a ještě se sestrou Josefou jsme po té trase jezdívali do Plzně na setkání sdružení i na ta formační. A tak mě sestry doprovázely i tentokrát. R.I.P. Další část rodiny jsem shledal ještě ve stavu církve bojující ve Všerubech. Všerubští mají pro mě zvláštní kouzlo: dvě rodiny, jedno, ke které přijdu, vždy mám pocit, že jsem přišel domů. I za to musím děkovat. U plzeňského kláštera jsme přibrali o. Augustina a pokračovali na Svatou Horu. Až když jsme v neděli otce u kláštera vysadili, uvědomil jsem si, že nás po celé tři dny doprovázel: tiše, láskyplně, svátostnou službou, zkrátka otcovsky v plném významu toho slova. Díky, díky, díky! Při příjezdu mě (a to vždy na těchto setkáních) fascinuje skutečnost samotného setkání. S některými se nevidím třeba rok, a přesto navážeme, jako bychom se rozešli před týdnem. Kde jinde by to bylo možné než v rodině? Díky i za to! Děkovat musím i všem přednášejícím, jejich zápal pro téma z nich doslova vyzařoval a ochota se s námi podělit též. Nejednou jsme museli posunout či přehodit program. Až zpětně si uvědomuji, že při večerních posezeních jsme se chovali také jako rodina: povídání o všem možném, témata od pracovních, důležitých pro praktické fungování rodiny, až po vyprávění historek humorných – v pravém smyslu sdílení se. A to napříč řádovými větvemi. Díky všem!

V konkrétních tématech (a to příjemných i méně příjemných) jsem byl několikrát mile překvapen. Když jsme mluvili o jednom ze závěrů provinční kapituly, a to o projektu v Jablonném, s mírnými obavami jsem vznesl dotaz na ochotu ke spolupráci a nestačil jsem se divit, kolik máme ochotných mezi sebou! Díky za to! Prosím všechny za modlitby o zdar tohoto projektu, který by měl sloužit rodinám a podporovat je. Dalším pro nás důležitým tématem bylo obsazování oficií asistentů místních sdružení. Zde hledáme s otci v čele s o. Martinem řešení, i když budeme muset chvíli počkat, až se ujasní nové asignace bratří. Zazněla též nabídka na využití stálého studia bratří. Mluvili jsme rovněž o nutnosti změn našich partikulárních směrnic, zejména o nutnosti změny řízení našeho LSSD. Tím méně příjemným tématem bylo téma peněz, ale i zde jsem byl mile překvapen, že nedošlo k žádné negativní reakci. Všichni zúčastnění chápali, že nějaké prostředky jsou nutné a zejména naše závazky vůči evropským dominikánským laikům je třeba řešit. Zazněly i obavy, jak některým našim členům bude těžké přispívat, i jak bude pro představené MS obtížné a nemilé tuto povinnost plnit. V dobách dřívějších jsme poplatky pokrývali z darů, ale dárců postupně ubylo a dnes si musíme vytvořit tyto fondy sami. Jednoduché počty nás dovádějí k číslu 120 Kč na rok na jednoho člena. Částka 10 Kč za měsíc by snad pro každého z nás mohla být únosná. Prosím tedy představené o vysvětlení ve svých MS a o realizaci. Tento a předchozí problém bude řešit i připravovaná provinční rada v červnu, takže každý představený obdrží další podklady během následujících několika dnů.

Sv. HoraNa tomto místě musím poděkovat všem mým asistentům, že se ujali svých oficií – mluvili jsme krátce o připravovaných misiích v Chrudimi a na příští rok v Praze, o které se stará bratr Martin. V pozadí, ale o to intenzivněji pracuje a ještě bude pracovat (samozřejmě spolu s námi všemi) sestra Imelda na tématu formace. Nesmím zapomenout ani na bratra Jáchyma, který jako řádný socius neváhá nikdy přispět s pomocí a vydrží mé bláznivé diskusní nápady a neváhá se mnou i sdílet pokoj, což  je zejména v noci heroický výkon. Hlavně děkuji sestře Ditě Zdislavě za to, s jakou vehemencí se ujala oficia mé asistentky pro zahraničí, v kterém ji tak trochu nechávám plavat m.j. pro svou jazykovou tupost. Vím ale, že Dita je zdatný plavec. Prosím o modlitby za mé asistenty a aktuálně za zdárné působení (cestu nevyjímaje) Dity na setkání dominikánských laiků v Bologni. Díky aktivnímu a ochotnému přístupu bratra Reginalda mohu už teď sdělit, že příští formační setkání se bude konat na Svatém Kopečku ve dnech 24.–26. dubna 2015, bude ho organizovat olomoucké MS a tématem bude Apoštolát (téma č. 8 v našem plánu formace). Předem díky a už se těším!

Možná jediné povzdechnutí učiním, a to nad tím, že jsme nedorazili v hojnějším počtu, i když živá místní sdružení byla zastoupena z více než poloviny. Snad jsem k čtenáři přenesl aspoň trochu té milé atmosféry, kterou jsme zažili. A možná jsem v nezúčastněných vzbudil lítost, že nedorazili. Nakonec je třeba děkovat účastníkům za vzorné splnění požadavků organizátorů včetně zaplacení poplatku. Znovu velké díky všem, kdo se ujali přednášek. A organizátorům ze všerubského MS moc a moc děkuji jménem všech zúčastněných za pěkný, připravený, pohodový a láskyplný průběh.

Jan Vincenc Horáček, provinční moderátor

Převzato z časopisu OPusculum 2014/5 (http://opusculum.op.cz)