Apoštolské perspektivy

Po dlouhé době poctivé služby skončil fr. Pavel Mayer OP ve funkci promotora pro apoštolát a za jeho nástupce bratři ustanovili právě mě. Stalo se tak již před jistou dobou, nyní bych se však rád poprvé v této nové funkci obrátil na celou dominikánskou rodinu. V první řadě bych rád vyjádřil vřelý dík svému předchůdci, který toto oficium dlouho obětavě zastával a vložil do něj mnoho ze svého dominikánského srdce. Nyní se jedná v jistém smyslu také o jakýsi přelom etapy, který Kazatelské středisko v obměněné sestavě přivedl k zamyšlení nad dalšími perspektivami apoštolských a evangelizačních aktivit pořádaných naší dominikánskou rodinou. Právě o takovéto zamyšlení bych se s vámi rád podělil.
Jedno z prvních rozhodnutí Kazatelského střediska nebylo vůbec příjemné, ale věřím, že bylo opodstatněné a především poctivě promyšlené a prodiskutované. Ukázalo se, že Letní misie, ve své dosavadní podobě, která zaznamenala mnoho krásných akcí (rád bych připomněl zejména misie v Litoměřicích a v Sušici), už ztrácí dech a je pro nás za současného stavu dlouhodobě neudržitelná. Sám se přiznám, že na posledním ročníku v Mimoni jsem nejen na sobě, ale i na ostatních účastnících pozoroval únavu a uvědomoval si celkovou skutečnost, že tento, druhdy velmi energický a podnětný formát, se ocitl za svým zenitem. Spíš než v něm pokračovat v jakémsi udržovacím, ba „skomírajícím stavu“, rozhodli jsme se od něj do budoucna upustit. Chtěl bych zde co nejsrdečněji poděkovat všem, kdo se na něm po dlouhá léta podíleli. Zvláštní poděkování patří především Martinovi Me2dovi Rosenbaumovi, který na tomto poli odvedl neskutečnou práci, za niž jsem mu upřímně vděčný.
Chápu, že skončení této aktivity, která byla v jistém slova smyslu „vlajkovou lodí“ či „výstavní skříní“ apoštolátu naší provincie, může oprávněně vyvolat zklamání či rozčarování.
Naším cílem však rozhodně nebylo primárně něco „rušit“, ale získat svobodu a „čistý stůl“ pro nové promýšlení forem (letního) apoštolátu, který by lépe odpovídal našim silám a možnostem a zároveň – pokud možno – byl dostatečně atraktivní pro případné nové tváře, které bychom chtěli pozvat. Obnovení a omlazení „apoštolského týmu“ se nám totiž jeví jako naprosto nezbytné pro další rozvíjení evangelizačních aktivit.
Asi nebudou moci být už tak rozsáhlé ani početné, rozhodně bychom však chtěli usilovat o to, aby byly skutečně živé, dynamické a taky motivující – i pro samotné účastníky. Jako inspirace se nabízí vícero formátů: některé z nich představuje Otto Neubauer ve své vynikající knize Mission possible (česky Doron 2020), jejíž četbu vřele doporučuji. My bychom však nechtěli apriorně preferovat pouze jeden z nich. Daleko spíše jsme nyní ve fázi hledání a rozlišování. K němu bychom jménem Kazatelského střediska přizvali i vás. Jistě neočekáváme, že by se mohly uskutečnit všechny dobré nápady, které se snad v naší dominikánské rodině vyskytnou, ale jedna věc je jistá: nový start bude potřebovat i nové tváře. Rozhodně nejde primárně o věk, i když i ten může hrát roli, ale spíš o chuť zapojit se, přispět vlastními dary a zároveň být ochoten učit se i něčemu novému a jít do neznáma.
Nadcházející setkání dominikánské rodiny (především odpolední skupinka Misie OP v novém formátu) by mělo být jednou z důležitých etap v tomto procesu. Srdečně vás k ní chceme pozvat. Na viděnou v Praze!

za Kazatelské středisko fr. Ludvík Grundman OP