---

¹Původní text uveřejněný v Analecta Sacri Ordinis Fratrum Praedicatorum – Anno 95 – Fasc. I. (Ianuaris–Iulius 1987) str. 88 byl následně modifikován na základě požadavku generální kapituly v Mexiku (1992), č. 201 a požadavku generální kapituly v Bogotě (2007), č. 244. Tyto a další požadované úpravy zahrnul magistr Řádu Fr. Carlos A. Azpiroza Costa do Všeobecných vyhlášení ke stanovám Laických sdružení sv. Dominika vydaných dne 15. listopadu 2007 (viz Vyhlášení 2007, č. II a III). Nový text je uveden kurzívou a původní znění je uvedeno v poznámce.

²Původní text: potvrzené magistrem řádu.

³Původní text: Představení sdružení mohou zákonně dočasně či trvale dispenzovat od ustanovení Stanov nebo směrnic, pokud to uznají za vhodné.

---

VŠEOBECNÁ VYHLÁŠENÍ KE STANOVÁM
LAICKÝCH SDRUŽENÍ SV. DOMINIKA (2007)

Vyhlásil Fr. Carlos A. Azpiroz Costa OP dne 15. listopadu 2007

V březnu roku 2007 svolal generální promotor do Buenos Aires Mezinárodní kon-gres laických dominikánských sdružení, aby znovu rozdmýchal plamen tradice a povolání laické větve Řádu kazatelů.
Zúčastnilo se jej 56 delegací z celého světa. Proto dokumenty a rezoluce, vydané šesti komisemi, formulující práci kongresu a schválené jeho shromážděním, mohou být právem považovány za hlas celého dominikánského laikátu.
Mezinárodní rada laických sdružení se sešla v červnu 2007, aby vypracovala defini¬tivní znění akt kongresu a poté je zaslala magistrovi Řádu. Z rezolucí vyplynula ne ani tak nutnost normativní revize Stanov, ale spíše příležitost k doplnění jistých sjednocujících definic v nich obsažených tak, aby mohly být odstraněny pochyb¬nosti ohledně výkladu Stanov, vyjasněny normativní nesrovnalosti či vyplněny legislativní mezery a aby mohla včleněna nařízení z akt generálních kapitul Řádu, která ustanovená pro laikát.
V rámci božského, kanonického a vlastního práva Řádu, v souladu s domini-kánským charismatem a se vším, co je považováno za vhodné pro život Laických sdružení sv. Dominika, k větší slávě Boží a ke spáse duší, z moci našeho úřadu

následující všeobecná vyhlášení ohledně Stanov Laických sdružení sv. Dominika a ustanovujeme, aby po jejich publikování v následujícím čísle Analecta Ordinis Praedicatorum a po oznámení téhož všem provinčním promotorům nabyla účin-nosti dne 8. srpna 2008 o slavnosti našeho svatého otce Dominika a byla s otevřeností a přijetím hned realizována.

Vyhlášení č. I: Pojmenování, identita a přivtělení členů Laických sdružení sv. Dominika

§ 1 Laici sv. Dominika jsou ti věřící, kteří byli pokřtěni v katolické církvi nebo do ní byli přijati, jsou biřmováni, a v plné jednotě víry, svátostí a v jednotě s církevní hierarchií byli povoláni na jedinečnou cestu křesťanského života a k povznesení časných záležitostí v duchu charismatu sv. Dominika. Aby byli přivtěleni do řádu kazatelů, na jehož apoštolském poslání se plně podílejí, skládají slib užívajíce formule obsažené ve Stanovách. Pouze tímto slibem mohou vstoupit do laické větve Řádu nazvané Laická sdružení sv. Dominika, která podléhají jurisdikci magistra a dalších představených Řádu. Trvalému slibu předchází nejméně jeden rok novici¬átu a tři roky časného slibu; záznamy o nich mají být uchovávány jak v archivu místního sdružení, tak v archivu provincie.
§ 2 Formule slibu obsažená ve Stanovách Laických sdružení sv. Dominika a schválená Svatým stolce nemůže být platně užita pro jiné formy přidružení k dominikánské rodině, pokud není stanoveno jinak a pokud magistr Řádu k tomu nedá souhlas. K dominikánské rodině jsou z různých důvodů formálně přivtěleny konsociace a sdružení řídící se svými vlastními Směrnicemi, schválené podle zákona příslušnou autoritou při zachování jejich právního řádu. Protože pro církev a pro dominikánskou rodinu představují ohromné a mnohotvárné bohatství, musejí být velice ceněny všemi členy laických sdružení, v duchu svornosti a aktivní spolupráce; jedni druhé ať uznávají za bratry a sestry ve sv. Dominiku, každý ve svém životním stavu a identitě.
§ 3 Laici sv. Dominika jsou vždy přičleněni k nějakému sdružení (pokud možno v jejich kanonickém trvalém nebo přechodném bydlišti) anebo jsou alespoň ve stálém kontaktu se členem provinční nebo vikariátní rady.
§ 4 Věřící, kteří žijí ve zvláštní životní situaci, kvůli níž není podle soudu rady sdružení rozumné připustit je ke slibu, se mohou rovným způsobem podílet na životě sdružení a účastnit se stálé formace následováním Krista podle dominikánského charismatu, každý ve své vlastní situaci, při stálém a plném zachovávání církevní kázně a magisteria církve.

Vyhlášení č. II: Národní nebo provinční Směrnice

§ 1 Schválení a promulgace národních a/nebo provinčních Směrnic nepřísluší přímo magistrovi Řádu. Nicméně ze spravedlivého důvodu může nařídit opravu již promulgovaných partikulárních norem. Provinční Směrnice, schválené provinční radou laiků, ratifikuje a promulguje provinciál se souhlasem své rady; národní Směrnice, schválené národní radou laiků po dohodě s příslušnými provinčními radami laiků, ratifikované příslušnými provinciály se souhlasem jejich rad, promulguje představený národní komise provinciálů.
§ 2 Tímto se výslovně stvrzuje platnost Všeobecných vyhlášení č. 1 magistra fr. D. Byrnea ze dne 16. 2. 1987; ruší se pouze část stanovící, že národní Směrnice vejdou v platnost až po schválení magistrem Řádu.

Vyhlášení č. III: Dispenz od vlastního práva

Při dodržení zákazu dispenzace od norem Stanov obsahujících božské nebo obecné čistě církevní právo může pouze magistr Řádu dispenzovat celý dominikánský laikát od norem Stanov obecnou dispenzí s časovým limitem nebo bez něj.
Provinciál může v rámci týchž omezení dispenzovat od norem Stanov nebo Směrnic partikulární dispenzí pro jednotlivé sdružení, dokonce i natrvalo, bez časového omezení.
Představený sdružení může právoplatně dispenzovat od norem Stanov, které nejsou konstitutivní ani nejsou spojeny s božským nebo čistě církevním právem, nebo od norem Směrnic v jednotlivých případech a na stanovenou dobu.
Tímto je výslovně prohlášeno za zrušené ustanovení Všeobecných vyhlášení č. 3 magistra fr. D. Byrnea ze dne 16. 2. 1987.

Vyhlášení č. IV: Provinční a národní promotor

§ 1 V částečné všeobecné dispenzi od č. 20 písm. b) Stanov Laických sdružení sv. Dominika je bez časového omezení dáno, že do úřadu provinčního a/nebo národního promotora pro laiky může být, po poradě s provinční/národní radou laiků, kompetentním představeným jmenován řeholní bratr nebo mniška náležející k Řádu; tam, kde se k tomu nabízí vhodná příležitost nebo si to vyžaduje nutnost, též řeholník nebo řeholnice nespadající přímo pod jurisdikci magistra Řádu, světský duchovní či dominikánský laik s trvalými sliby.
§ 2 Výše zmíněného úřadu se nemůže platně ujmout ten, kdo nespadá pod jurisdikci magistra Řádu, a přitom po svém jmenování nepodepsal smlouvu s provinciálem a promotorem a neobdržel písemné povolení svého příslušného představeného.
§ 3 Provinční a/nebo národní promotor nemá ani aktivní, ani pasivní hlas v jakémkoli sborovém orgánu laických sdružení, na jehož činnosti se podílí.

Vyhlášení č. V: Řádový asistent

V jednotlivých situacích, kdy není možné užít všeobecné nebo zvláštní právo vzhledem k řádovému asistentovi (Stanovy, č. 21 písm. c), CIC kán. 317, § 1, 2), se aplikují všeobecná pravidla pro udílení dispenze od všeobecného a vlastního práva.

Vyhlášení č. VI: Dočasný a trvalý indult

§ 1 Pokud časný slib vyprší a není obnoven, může laik svobodně opustit Řád. Ten, kdo složil časný slib, který ještě nevypršel, nebo trvalý slib, nesmí žádat o dočasný indult ⁴ nebo o indult trvale opustit Řád, pokud to předtím důkladně nezvážil před Bohem a nehledal pomoc u bratří a sester; svou žádost s uvedením důvodů ať předloží představenému sdružení, který ji postoupí provinciálovi se svým vyjádře¬ním a stanoviskem rady sdružení. Dočasný nebo trvalý indult, právoplatně udělený a písemně oznámený dotyčné osobě, znamená dispenz od slibu a od dodržování partikulárního práva Laických sdružení sv. Dominika.
§ 2 Ten, kdo obdržel definitivní indult a znovu žádá o začlenění do Řádu, musí každopádně vždy projít obdobím základní formace. Jeho trvalý slib bude přijat pouze se svolením provinciála a se souhlasem rady sdružení, k němuž nyní bude připočten. Pokud někdo žádá o přijetí do sdružení a zatají předchozí indult, nesloží platný slib a není platně přijat.

Vyhlášení č. VII: Propuštění

§ 1 Laik, který složil časný nebo trvalý slib a je shledán vinným z vážného porušení Stanov či Směrnic nebo postrádá spojení s církevním společenstvím (víra, svátosti, vedení) nebo je příčinou veřejného pohoršení mezi věřícími, pokud po formálním varování představeného sdružení pokračuje v tomto chování, může být na žádost rady sdružení propuštěn písemným rozhodnutím provinciála. Rozhodnutí o propuštění právoplatně písemně vydané a oznámené dotčené osobě, má za následek zánik práv a povinností vyplývajících ze slibu. Takové rozhodnutí platí pro všechna laická dominikánská sdružení pod trestem neplatnosti opačných úkonů.
§ 2 Po pečlivém zhodnocení způsobu života a získání jistoty o nápravě může být ten, kdo byl propuštěn, opět přivtělen k Řádu za stejných podmínek, nutných k platnosti, které jsou uvedeny ve Vyhlášení č. VI, § 2.
§ 3 Proti výše uvedeným rozhodnutím je vždy možné hierarchické odvolání k magistrovi Řádu.

Dáno v Římě 15. listopadu 2007 ve svátek sv. Alberta Velikého

Fr. Carlos A. Azpiroz Costa OP
magistr řádu

Fr. Christophe Holzer OP
Sekretář