Stanovy Laických sdružení sv. Dominika

V latinském textu je použit termín Regula, tedy česky Řehole; v souladu se stanovami bratří je důsledně užíván termín Stanovy.

I. ZÁKLADNÍ KONSTITUCE DOMINIKÁNSKÉHO LAIKÁTU
(Laici v církvi)
1. Kristovi učedníci žijící ve světě se mocí křtu a biřmování podílejí na prorockém, kněžském a královském úřadě našeho Pána Ježíše Krista. Jsou povoláni zpřítomňovat Krista světu, „aby všichni lidé na celém světě poznali a přijali božské poselství spásy“. (Apostolicam Actuositatem 3)

(Dominikánský laikát)
2. Někteří z nich jsou vedeni Duchem svatým k životu podle ducha a charismatu sv. Dominika a jsou včleněni do Řádu zvláštním slibem podle příslušných pravidel.

(Dominikánská rodina)
3. Jsou shromážděni ve svých společenstvích a tvoří s ostatními větvemi Řádu jednu rodinu. (LCO 141)

(Specifický charakter dominikánského laikátu)
4. Jejich duchovní život i služba Bohu a bližnímu má v církvi zvláštní charakter. Jako členové Řádu se podílejí studiem, modlitbou a kázáním na jeho apoštolském poslání způsobem odpovídajícím laickému stavu.

(Apoštolské poslání)
5. Posilováni bratrským společenstvím vydávají svědectví především o vlastní víře, jsou pozorní k potřebám lidí své doby a slouží pravdě podle příkladu sv. Dominika, sv. Kateřiny Sienské a našich předchůdců, kteří ozářili život Řádu a církve zvláštním způsobem.

6. Pozorně sledují hlavní cíle apoštolátu dnešní církve, snaží se zvláště poukazovat na pravé milosrdenství proti veškeré úzkosti, hájí svobodu a podporují spravedlnost a mír.

7. Inspirováni charismatem Řádu jsou si vědomi, že zdrojem jejich apoštolské aktivity je hojnost rozjímání.

II. ŽIVOT SDRUŽENÍ
(Život sdružení)
8. Ať žijí v opravdovém bratrském společenství v duchu blahoslavenství. To ať se děje za všech okolností: ať projevují skutky milosrdenství, dělí se o to, co jim náleží s ostatními členy sdružení, zvláště chudými a nemocnými, modlí se za zemřelé, aby všichni byli jedno srdce a jedna duše v Bohu. (Sk 4, 32)

9. Ve spolupráci se všemi řádovými bratry a sestrami ať se laikát aktivně účastní života Církve a je vždy připraven ke spolupráci s ostatními apoštolskými skupinami.

10. Hlavní zdroje, ze kterých členové Laických sdružení sv. Dominika (dále jen „LS“) čerpají síly k pokroku ve vlastním povolání, v němž je co nejtěsněji spjata kontemplace s apoštolátem, jsou:
      a) naslouchání Božímu slovu a čtení Písma sv., zvláště Nového zákona;
      b) každodenní účast na slavení liturgie a na eucharistické oběti, pokud je to možné;
      c) časté přijímání svátosti smíření;
      d) slavení liturgie hodin spolu s celou dominikánskou rodinou a soukromá modlitba, jako rozjímání a růženec;
      e) obrácení srdce duchem a praxí evangelijní kajícnosti;
      f) ustavičné studium zjevené pravdy a reflexe problémů této doby ve světle víry;
      g) úcta k blahoslavené Panně Marii podle tradic Řádu, k sv. Dominikovi, našemu otci, a sv. Kateřině Sienské;
      h) pravidelná duchovní obnova.

(Formace)
11. Předmětem dominikánské formace je vychovávat lidi dospělé ve víře, aby byli připraveni přijímat, slavit a hlásat Boží slovo. Každá provincie si připraví program:
      a) postupu formace nových členů;
      b) stálé formace všech, i samostatných členů.

12. Každý dominikán musí být připraven hlásat Boží slovo. Tímto hlásáním uskutečňuje prorocký úřad, který přijal ve svátosti křtu a posílil svátostí biřmování. Hlásání Božího slova v současném světě zahrnuje ochranu důstojnosti lidské osoby, života a rodiny. Součástí dominikánského povolání je úsilí o jednotu křesťanů a dialog s nekřesťany i nevěřícími. (dle polské a anglické verze)

13. Hlavní zdroje dominikánské formace jsou:
      — Boží slovo a teologická reflexe;
      — liturgická modlitba;
      — historie a tradice Řádu;
      — současné dokumenty církve a Řádu;
      — poznání znamení doby.

(Slib)
14. Aby byli včleněni do Řádu, musí členové sdružení složit slib, kterým formálně slibují žít podle ducha sv. Dominika a způsobem života předepsaným Stanovami. Slib je časný nebo věčný.
Při skládání slibu je užito následující formule (nebo shodné co do podstaty):
Ke cti všemohoucího Boha, Otce i Syna i Ducha svatého, ke cti blahoslavené Panny Marie a sv. Dominika, já N. N. slibuji před vámi (tebou) N. N., představeným tohoto sdružení, a vámi (tebou) N. N., asistentem v zastoupení magistra Řádu bratří Kazatelů, že budu žít podle Stanov Laických sdružení sv. Dominika (po tři roky) (po celý život).“

III. STRUKTURA A ŘÍZENÍ SDRUŽENÍ
15. Sdružení je vhodný prostředek rozvoje a růstu každého člena v jeho osobním povolání. Četnost setkávání je u jednotlivých místních sdružení (dále jen „MS“) různá. Mírou účasti projevuje každý člen svou věrnost.

16. O přijímání kandidátů rozhoduje rada MS. Předpisy o kvalifikaci osob a době přijetí jsou stanoveny směrnicemi. Přijetí je vyhrazeno odpovědnému laikovi, uskutečňuje se za přítomnosti řádového asistenta obřadem podle směrnic.

17. Po uplynutí zkušební doby předepsané směrnicemi a se souhlasem rady MS odpovědný laik spolu s řádovým asistentem přijímá časné nebo věčné sliby.

(Jurisdikce Řádu a autonomie sdružení)
18. LS podléhají jurisdikci Řádu. Těší se však autonomii, laikátu vlastní, v jejímž rámci se sama spravují.

(Jurisdikce v celém Řádu)
19. a) Magistr Řádu jako nástupce sv. Dominika a hlava celé dominikánské rodiny je nadřízen všem sdružením po celém světě. Je zodpovědný za uchovávání ducha Řádu ve sdruženích, stanoví praktické normy podle okolností místa a doby a podporuje duchovní dobro a apoštolskou horlivost členů.
      b) Generální promotor zastupuje magistra Řádu pro všechna sdružení a předkládá jejich návrhy magistrovi Řádu nebo generální kapitule.

(Jurisdikce v provinciích)
20. a) Provinciál je nadřízen sdružením na území své provincie a zřizuje po souhlase místního ordináře nová sdružení.
      b) Provinční promotor (bratr nebo sestra) zastupuje provinciála a ex officio je členem provinční rady LS.
Je jmenován provinční kapitulou nebo provinciálem s radou, po konzultaci s provinční radou LS.
      c) Na území provincie má být zřízena provinční rada LS. Pracuje podle norem určených směrnicemi a její členové jsou voleni sdruženími.
Tato rada volí provinčního moderátora.

(Jurisdikce ve sdruženích)
21. a) MS je řízeno představeným s radou, kteří mají plnou zodpovědnost za vedení a správu sdružení.
      b) Rada MS je volena na dobu určitou způsobem stanoveným směrnicemi. Volí ze svých členů představeného MS.
      c) Řádový asistent (bratr nebo sestra) pomáhá členům sdružení v záležitostech nauky a v duchovním životě. Je jmenován provinciálem po konzultaci s provinčním promotorem a radou MS.

(Národní a mezinárodní rada)
22. a) Kde je na území jednoho národa více provincií, může být podle norem stanovených místními směrnicemi ustanovena národní rada.
      b) Obdobně je možno, po konzultacích se sdruženími celého Řádu, ustanovit mezinárodní radu, jestliže jsou k tomu vhodné podmínky.

23. Rady MS mohou posílat návrhy a žádosti provinční kapitule Řádu bratří kazatelů; rady provinční a národní generální kapitule. Na tyto kapituly se doporučuje přizvat členy LS k projednávání záležitostí týkajících se laiků.

(Právo, kterým se řídí sdružení)
24. Dokumenty, kterými se řídí LS, jsou:
      a) stanovy LS (základní konstituce dominikánského laikátu, normy života, struktura a řízení sdružení);
      b) všeobecná vyhlášení, ať již magistra Řádu nebo generálních kapitul;
      c) partikulární směrnice.